Uvedení systémové fotodynamické terapie – tisková konference

Tisková zpráva ke konferenci dne 15.3.2012

Již několik let se za velmi nadějnou metodu v léčbě a diagnostice nejen zhoubných nádorů, považuje fotodynamická terapie. Novinkou těchto dní je, že se tato metoda stává dostupnou běžnému pacientovi. V roce 2011 byl první takový lék, temoporfin (přípravek Foscan) schválen pro používání v České republice, a byla učiněna i dohoda o jeho úhradě zdravotními pojišťovnami.  První pracoviště, které začalo léčit tímto lékem je Centrum fotonické medicíny při 1. lékařské fakultě v Praze a Všeobecné fakultní nemocnici vedené doc.Romanem Šmuclerem. K dispozici jsou zkušenosti s prvními vlastními pacienty i ze společné práce s University College of London, kde výzkum vede profesor Colin Hopper. Pro celý program vznikla poradní komise vedená předními českými odborníky, která má nalézt optimální využití této metody. Jak z hlediska medicínského, tak i ekonomického.   Jaký je princip systémové fotodynamické terapie?   Lék se vpraví nitrožilní infúzí do cévního systému pacienta a následně je vychytán ve vyšší koncentraci v postižených tkáních, například postižených zhoubným nádorem. Po několika dnech, (obvykle po 2 až 4), zasaženou oblast ozáříme světlem určité vlnové délky. Tím se spustí chemická reakce, která nám jednak ukáže rozsah onemocnění a  následně dojde k usmrcení nežádoucích buněk. Klíčovou výhodou je právě selektivita, to znamená schopnost cíleně poškodit zejména nemocnou část organismu. Nikoli bez zajímavosti je skutečnost, že léčba vyvolává specifickou protinádorovou imunitu. Jedinou nevýhodou je fakt, že pacient musí strávit několik dní v místnosti s omezeným množstvím světla. Zhruba řečeno osvětlené jednou 60W žárovkou. Fotodynamická terapie přípravkem FOSCAN je prozatím schválena pro léčení zhoubných nádorů hlavy a krku. V jiných oblastech se v zahraničí úspěšně zkouší, čeká se však na dokončení studií. Nadějí jsou výsledky i jiných léků založených na podobném principu, třeba přípravek Photofrin se zejména v Japonsku používá intenzivně mimo jiné v léčbě rakoviny plic. Velkou výhodou je, že  je možné ošetřovat v podstatě jakýkoli biologický typ zhoudného solidního nádoru. Vyjímku tvoří maligní melanom, u něhož je průchod světla znemožněn tmavým zbarvením tkáně.   Pro koho je nový lék určen? Zejména je tento lék nasazován u pacientů, u kterých selhaly jiné terapeutické možnosti. Již na prvních případech prokázala léčba svoji vysokou účinnost i v České republice. Nejedná se o všelék, který bude možné nasadit u všech nemocných. V principu se totiž jedná o chirurgickou metodu. Na straně jedné je velkou výhodou selektivita, na straně druhé se defekt po odloučené tkáni déle hojí. Což je nevýhoda oproti konvenční chirurgii, pokud je technicky možné defekt ihned uzavřít. Proto každé nasazení musí zvážit tým odborníků, který v zásadě vybírá, zda je nejlepší klasická operace, ozáření či právě fotodynamická terapie. Metody lze samozřejmě v případě potřeby i kombinovat. Nejvýhodnější nasazení Foscanu je tehdy, když musíme odstranit rozsáhlý plošný útvar na sliznicích či kůži, kde by klasickou chirurgiií byl velký problém s uzávěrem defektu a pak následně s funkcí a estetikou. Ještě elegantnější je použití v hloubce organismu, tzv. intersticiální, při kterém zavedeme světlovodné vlákno například do postižené krční uzliny nebo do některého z orgánů lidského těla. Tím, že v okolí jsou zdravé tkáně, celý proces pacienta jen málo zatěžuje. V oblasti hlavy a krku tak lze třeba ošetřovat nádorově zasažené krční uzliny přisedlé k velkým cévám či v blízkosti jiných důležitých struktur. V neposlední řadě lze fotodynamickou terapii využít i u pacientů v pokročilé fázi onemocnění, kde vhodným rozsahem ošetření zlepšíme schopnost přijímat potravu, mluvit, zlepšíme vzhled nemocného. Mezinárodní studie prokázala krom zlepšení kvality i prodloužení délky života takto nemocných. Náklady při vhodné indikaci nepřevyšují současné způsoby péče o takto nemocné (chemoterapie, ozáření) a jsou nižší, než třeba u biologické léčby. V této chvíli je velmi důležité nejenom zjistit správné indikace, ale i optimální ekonomické nasazení této léčby. Náklady na jedno ošetření se pohybují podle váhy pacienta mezi 70-100 tisíci korunami. Každý pacient je pečlivě vybírán, zda pro něj neexistuje nějaké jiné, lepší, řešení. Následně jsou výsledky kontrolovány komisí ve složení Prof. Petružilka, Prof.Daneš, Prof. Mazánek, doc. Fínek a doc.Šmucler. Po jednom roce by mělo dojít k přesnému zhodnocení výsledků a vydání manuálu, který by umožnil přesnou práci i ostatním pracovištím.   Další vývoj? Ve spolupráci s University College of London pracujeme na přípravě dalších studií, které by měly rozšířit tuto metodu i na zhoubné nádory jiných částí těla. Zároveň pracujeme na vzniku centra, které získalo podporu Technické agentury České republiky. To si klade za cíl vyvinou nové léky založené na tomto principu, které by měly umožnit přesnější zásah nejenom onkologických onemocnění. Věříme, že dotáhneme ze základního výzkumu až do výroby originální český produkt. Součástí centra je Akademie věd české republiky a technologické firmy.   Něco z historie a zajímavosti Fotodynamickou terapii k léčbě zhoubných kožních nádorů znali již starověcí Egypťané a Indové před 3000 lety, kteří vysledovali, že pokud podají pacientovi určité extrakty z bylin, po několika hodinách dojde na slunci k reakci, která ničí zejména nemocné tkáně. Takřka k podobnému protokolu se nyním vracíme v Centru fotonické medicíny 1. LF UK a VFN nyní. U nejčastějšího zhoubného nádoru vůbec, povrchového basaliomu kůže, naneseme speciální mast na kůži. Pacient  si následně chráněn sluněčními faktory  sedne na lavičku a vystavuje nádor několik hodin slunečním paprskům. Nádor se odstraní elegantně, bez potřeby operace a s velmi uspokojujícími estetickými výsledky.   Moderní návrat k fotodynamické medicíně začal v Mnichově počátkem 20. století v laboratoři profesora von Tappeinera. Krom prvních zajímavých výsledků měli i hodně odvahy. Jeden z výzkumníků chtěl dokázat, že fototoxický efekt funguje a tak pozřel látku a vydal se na nejvyšší německou horu Zugspitze, kvůli dostetečnému osvícení sluncem. Následná fototoxická reakce ho málem stála život.   Moderní fotosenzibilizátory jsou postaveny na principu porfyrinů, látek z nichž se skládá krevní barvivo hemoglobin. Intenzivní výzkum začal v bývalém Sovětském svazu odkud se dostal i k nám , zejména na 1.lékařskou fakultu, kde byl jeho duší Prof. Jirsa. Vyvinul několik vlastních preparátů a připravena byla i výroba v Brně, která by předběhla svět. Po revoluci se ale projekt  nepodařilo ekonomicky dotáhnout a dnešní látky jsou bezpečnější, než tehdejší český produkt.   Fotodynamická terapie je předmětem intenzivního výzkumu po celém světě nejenom kvůli zhoubným nádorům. Výrazná je schopnost selektivně zabíjet choroboplodné částice, od virů (třeba HIV) přes baktérie (MRSA, propionibacterium acné, patogeny zánětů dásní) až k plísním.

5616

Rychlý kontakt
Stomatologická klinika

Kateřinská 32
více zde »

contact1.jpg

VFN

U Nemocnice 2
více zde »

contact2.jpg

Fakultní poliklinika

Karlovo náměstí 32
více zde »

contact3.jpg